Uluru, Kata Tjuta, Kings Canyon

Můj minulý blog o Velkém bariérovém útesu se stal velmi populárním a tak navážu reportem a informacemi z dalšího výletu. Včera jsme se vrátili z výletu k Uluru. Tento výlet byl naprostým opakem toho z minulého týdne, protože nedozírné moře vystřídala poušť a nepřeberné množství barev nahradila oranžová.

Než jsem sem letěl, tak mi bylo jasné, že se na Uluru musím podívat. Četl jsem, že se dá vylézt i nahoru a říkal jsem si, že by tam mohl být opravdu super rozhled, takže jdu do toho. Také všude vidíte jak nad plackovitou krajinu ční jeden velký šutr a všude v průvodcích píšou jak je tento kámen zasazen do pouště. O tom, že jsou v okolí další kameny jsem nevěděl a okolní krajinu jsem si představoval plnou smrtelně jedovatých hadů a pavouků.

Oh jak jsem se mýlil! Ale pěkně od začátku…

S výběrem výletu jsem postupoval jako u Útesu. Věděl jsem, že chci na Uluru, tak jsem si četl blogy Čechů, kteří tam byli. Všichni zmiňovali jedinou cestovku a to The Rock Tour a 3 denní výlet. Prozkoumal jsem stránky této cestovky a volba byla jasná. Vypadalo to na super výlet se vším všudy co se dá okolo vidět.

Alice Springs

Alice Springs je město s 25.000 obyvateli, které se nachází téměř přesně uprostřed Austrálie. Původně vzniklo jako telegrafní stanice při budování spojení napříč Austrálií. Než jsem sem letěl, tak jsem si myslel, že Uluru je hned vedle, takže se tam dojede nějakým taxíkem. Bohužel jsem se mýlil, je to asi 470 km. Protože náš výlet začínal již v 6:00, tak jsme museli přiletět den předem a přespat zde. To ničemu nevadilo, protože jsme si aspoň toto místo mohli prohlédnout.

Město je plné aboriginců, potomků původních obyvatel. Jsou tu pro ně různé nemocnice, právní kanceláře apod. Také jich spoustu potkáte i na ulicích. Když jdou za vámi, tak to poznáte velmi rychle dle závanu, který od nich jde, protože s hygienou na tom nejsou tak jako západní země.

Alice Springs

Je to celkem malé město a tak hned po příletu jsme se svezli shuttlem z letiště. Cestou jsme udělali pár fotek u cedule a šli se přihlásit do kanceláře Rock Tour. Doplatili jsme vstup do Parku a poptali se co se zde dá dělat. Bylo nám doporučeno Reptile center a pak nějaké aboriginské galerie.

Vydali jsme se do Reptile centra, které zvenku vypadá jak obyčejný dům, ale je plné hadů, ještěrek a pavouků. Mají tu také krokodýla a 3x denně je zde nějaká atrakce, jako krmení, nebo možnost si některé zvířátka pochovat a pohladit. Držel jsem Agamu vousatou a Pythona. Mám k hadům respekt a moc se s nimi nekamarádím, ale nakonec jsem byl vyhecován a vzal si ho taky.

Já s hadicí

Prošli jsme se ještě centrem města a šli zpět do Toddy’s backpackers, kde jsme přespali do druhého dne.

1. den – Kings Canyon

Ráno jsme museli vstávat brzo, protože už v 6 pro nás přijel náš mikrobus a mohli jsme vyrazit. Celkem nás bylo 21 + náš průvodce Wookie. Sestava byla 4 muži a 17 žen, Němci, Rakušani, Švédové, Francouzi, Holanďanka, Španělka a my. Wookie se nám představil, oznámil nám, že bude naše maminka na následující 3 dny a seznámil nás s dnešním programem. Čekala nás cesta do Kings Canyonu, která trvala asi 4 hodiny. Aby nám cesta lépe utekla, tak jsme se všichni představili a užili si trošku srandy.

Cesta byla zajímavá, protože jsem myslel, že pojedem pouští a všude bude pouze oranžový písek. A ono ne. Všude okolo zelené keříky, stromy apod. Nevypadá to vůbec jako poušť.

Kings Canyon je výsledek eroze uprostřed rovinaté krajiny. Začátek tour je solidní krpál nazývaný také Heart attack hill. Bylo zde přes 30 stupňů a pokud by bylo o trochu tepleji, tak věřím, že ten infarkt může nastat. Následovalo několik vyhlídek, za kterých jsme měli nádherný výhled dolů do kaňonu. Během cesty nám náš průvodce vyprávěl historii tohoto místa a také o zvycích lidí, kteří zde žili.

Kings Canyon

Postupně jsme sestoupili až na dno kaňonu, které je krásně zelené. Rozhodně více, než by člověk ve skalách uprostřed pouště čekal. Nachází se zde Garden of Eden, což je malé jezírko, ve kterém jsme se vykoupali. Na slunci bylo zhruba 40 stupňů, takže koupel přišla více než vhod a skočil jsem tam po hlavě jen co jsme tam došli.

Zbytek prohlídky pokračoval dalšími vyhlídkami a impozantními přírodními výjevy.

Na večer bylo v plánu přespání v buši, takže jsme cestou ještě museli nasbírat dřevo, aby nám náš průvodce mohl nachystat večeři. K večeři bylo luxusní chilli con carne. Vždy jsem si myslel, že okolní příroda bude plná nebezpečných živočichů, kteří mě sežerou hned při první příležitosti. Opět jsem se mýlil. Široko daleko okolo byli jen mravenci. Spí se zde v tzv. swagu, což je něco jako velký spacák, který izoluje od země i vzduchu a do něj si dáte klasický spacák. Usínání pod širým nebem bylo úžasné, na jedné straně svítil měsíc v úplňku a všude okolo bylo mraky hvězd a souhvězdí, která jsou odlišná od těch, které známe na severní polokouli.

2. den – Kata Tjuta a západ slunce nad Uluru

Brzký budíček, rychlá snídaně a hurá na cestu. Dnešní zastávka byla Kata Tjuta, což je spousta takových malých Uluru. Je jich 36 a kdybyste je chtěli všechny obejít, tak ujdete 32 km. Opět jsme se během cesty dozvěděli o různých rostlinách a zvycích, například o tom, jak si domorodci vyráběli kopí. Tyto „skály“ vznikly ve stejném období, jako Uluru, jen jsou z jiného materiálu a jednotlivé vrstvy, které jsou zde usazené jsou skloněny v úhlu 12 – 15 stupňů. To je rozdíl proti Uluru, které je otočeno o 90 stupňů.

Kata Tjuta

Odpoledne nás čekala další přesun a cestou jsme se zastavili v Cultural center, kde jsme se dozvěděli o původních obyvatlích, jejich kultuře, zvycích, vysvětlení původu Uluru apod.

Následoval přesun k našemu hlavnímu cíli a to Uluru. Nejprve jsme si prošli krátkou Mala Walk, kde jsme se opět dozvěděli spoustu informací o tomto posvátném místě a mohli jet na Sunset view, odkud jsme pozorovali západ slunce.

Tato vyhlídka se velmi brzy zaplnila lidmi z přijíždějících autobusů, kteří cvakali fotky jak o život. Po dlouhém dni jsme byli řádně žízniví, tak několik plechovek piva přišlo opravdu vhod.

Pivko u Uluru

Také těstovinová večeře s luxusním výhledem, který nenabídne žádná restaurace, byla parádním zážitkem. Skála měnila barvu z hnědé přes oranžovou do žlutohnědé, až úplně ztmavla. Postupně se na ní tvořili rozličné stíny a celé to bylo naprosto impozantní! Vlevo vycházel měsíc a jak skála tmavnula, tak měsíc nabíral na intenzitě. Vidět The Rock a úplněk pohromadě se jen tak nepoštěstí.

Uluru

3. den – Východ slunce nad Uluru

Tentokrát jsme přespali v místě s toaletami a sprchami, opět ve swagu. A tak jak bylo zvykem, tak budíček byl opět časný a to v 5:00, abychom stihli východ slunce. Rychlé vyčištění zubů a šup do busu a hurá na vyhlídku.

Na rozdíl od jiných cestovek jezdí The Rock Tour na to samé místo, odkud je pozorován západ. Co může být lepšího než šálek kávy u postupně se rozjasňujícího Uluru? No nevím, moc toho ale nebude. Ve stejném místě, kde včera vyšel měsíc, vyšlo slunce. Opět jsme se mohli kochat nespočtem barevných přechodů a užili si výbornou snídani s luxusním výhledem.

Po umytí nádobí následovala krátká cesta na letiště, kde jsme se rozloučili s ostatními výletníky a počkali na letadlo.

Byly to opravdu nádherné čtyři dny. Čtyři dny mimo internet, čtyři dny v divočině kocháním se unikátními přírodními útvary.

 

Mário Roženský
Mário Roženský
Věnuji se vývoji SaaS aplikací AffilBox a SupportBox a zlepšování zákaznické péče ve firmách. Posledních pár let jsem se věnoval popularizaci affiliate marketingu v Čechách. Napsal jsem knihu Jak prodat více díky Affiliate marketingu.
Komentáře
  1. honza napsal:

    Myslím, že si ta slečna s leguánem (nebo co to je) na rameni přezdívku „Hadice“ nezaslouží 😉

  2. Lukáš napsal:

    Super články. V prosinci jedu podobnou trasu tak si články hezky záložkuju pro pozdější použití 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *