9 důvodů, proč nikdy nebudete bohatí
1) Pracujete 8 hodin denně
Pracujete málo. Odkroutíte si své a jdete domů. Nikdo bohatý nepracuje 8 a méně hodin. (Minimálně ne do doby, než vydělá prvních pár milionů, pak už si to může dovolit.) Jak chcete mít více než ostatní průměrní lidé a nevěnovat tomu více úsilí? To přece nedává smysl.
Všichni kdo se dopracovali k nějakému bohatství pracují deset a více hodin denně. A to i o víkendu. Místo víkendu si udělají volno v týdnu. Pracují tak jak je potřeba.
2) Posloucháte a scházíte se s negativními lidmi
Negativní lidé jsou všude okolo. V Čechách je jejich koncentrace extrémně vysoká. I po 20 letech je tu stále pozůstatek dob minulých, kdy většina má pocit, že by všichni měli mít stejně – nejlépe nic. Sami jsou líní a proto je pro ně naprosto nepředstavitelná věc, že by někdo mohl jezdit v pěkném autě a lítat na zahraniční dovolené.
Pokud někoho takového najdou, okamžitě ho stahují dolů. Valí na něj svou negativní energii a vysávají ho. Je potřeba se takovýchto lidí co nejdříve zbavit. Vůbec je neposlouchat a ignorovat je. Pouze vás zdržují a brzdí. Nic dobrého nikdy nepřinesou.
3) Díváte se na televizi
Kolik hodin denně trávíte sledováním televize? Uvědomujete si vůbec, kolik negativních a podprahových informací proudí do vaší hlavy? Stačí se podívat na televizní noviny. Dozvídáte se pouze o vraždách, podvodech, krádežích, zdraženích a podobných „špatnostech“. Mozek ihned dostane impulz, že je vše špatně a vy dostanete depresi.
Nebylo by lepší se od těchto věcí odprostit? K čemu je vám informace, že na druhé straně republiky vykradli benzínovou pumpu? Že někdo z vlády vzal úplatek? Že nějaká maminka odložila své novorozeně? Jsou to všechno věci, se kterými neuděláte vůbec nic. Pouze vás přehlcují zbytečnými informacemi a v hlavě vám nezbyde dost prostoru pro ty pozitivní a kreativní myšlenky.
A co třeba filmy. Díváte se na dvouhodinový film a ten je proložen čtyřmi reklamními bloky, kdy jste masírování marketingovými kampaněmi rozličných společností. A mimo toho, sledujete něco, co vám naplánoval někdo jiný. Čekáte než film začne, čekáte než skončí reklama. Stále pouze čekáte. U takového filmu přijdete třeba o 30 minut za den, jen díky čekání. Namísto toho, pokud se stanete pány vlastního času a film si pustíte tehdy, když vy chcete, tak ušetříte klidně 15h za měsíc. Což je vlastně jeden den navíc (bez spánku)! Víte jaký budete mít náskok před vaším okolím, když budete mít každý měsíc o den delší!
4) Berete si půjčky
Kolik lidí z vašeho okolí znáte, co nemají jedinou půjčku? Když se zamyslím, tak je to zřejmě číslo velmi se blížící nule. A teď se zamyslete, na co ty půjčky šly? Dovolená, auto, pár tisíc před výplatou, hyper-super velká televize apod.
Je to opravdu nutné? Opravdu nepostačí ta televize, kterou měli dosud a byla o 1/4 menší? Opravdu byla potřeba dovolená na Kanárech za 45 tis. a nestačila letos jen v ČR a příští rok v zahraničí? Proč nevystačilo těch pár tisíc před výplatou? Co si kde špatně spočítali?
Víte o kolik danou věc přeplatíte jen pro to, že ji musíte mít teď hned? O 10 %, 20, nebo třeba i 40 %! Co kdybyste si počkali na tu dovolenou rok a koupili si za ušetřené peníze televizi? Nebylo by to lepší?
5) Nečtete
Dnes velmi málo lidí čte a téměř nikdo se nevzdělává nad úroveň, kterou musí kvůli škole, či zaměstnání. Pokud si člověk dobře vybírá literaturu a přednášky, které konzumuje, tak dostává ohromný náskok před zabržděným okolím. Každá kniha, kterou přečtete vás posouvá kupředu. Každý názor, který se dozvíte vás obohatí. Čím více informací máte, tím lepší a kvalifikovanější rozhodnutí dokážete v životě činit.
6) Nesportujete
Ve zdravém těle zdravý duch. Sport má na člověka samé pozitivní účinky. Zbavuje ho stresu. Uvolňuje endorfiny, takže se člověk cítí více spokojený a veselý. Má více chuti do práce, či do libovolné jiné činnosti. A u sportu se také velmi snadno seznamuje a navazují se různá přátelství, která se vám v budoucnu mohou hodit.
7) Investujete do spotřebních věcí
Toto téma jsem nakousnul již ve čtvrtém bodě o půjčkách. Většina lidí si nakupuje věci pro spotřebu. Velké auta, velké televize apod. Přitom většinou tyto věci již mají a v klidu by jim stačily dalších pár let. Kolik peněz by utracená částka udělala na termínovaném účtu? Nebo vložená do nějakého projektu/podnikání?
8 ) Nemáte cíl
Většina lidí nemá cíl? Máte cíl? Víte kde chcete být za 5 let? Za rok? Za měsíc? Víte čeho chcete dosáhnout? Děláte vše pro to, abyste se k vytouženému cíli dostali? Většina lidí ne! Bloumají bezcílně životem. Honí se za nesmysly a nechávají si uplout důležité věci a momenty. Nevědí kudy kam a jsou ztraceni.
Představte si běžce. Ten má cíl že za 5 let chce uběhnout maraton. Za rok půlmaraton. Za měsíc chce běžet půl hodiny v kuse a neumřít. Má plán a zná kroky, jak svého cíle dosáhnout.
Obdobně je to s čímkoliv jiným na světě. Chcete letět na druhou stranu světa? Není problém. Chcete rozjet nový projekt? Není problém, stačí si jej rozplánovat.
Dejte si reálné, ale vysoké cíle. Připravte si v hlavě plán, jak těchto cílů dosáhnout a jděte do toho!
9) Nemáte výdrž
Většina lidí se snadno vzdává. Přijde první neúspěch a vzdají se. Přijde první rána a vzdají se. Přijde první bolest a vzdají se. Někdo jim řekne, že si myslí, že to není podle něj úplně OK a oni se opět vzdají.
Proč? Myslíte, že běžce zmíněného v předchozím odstavci nikdy nic nezabolelo? Že ho nikdy při běhání nezastihla bouřka? Že nikdy neměl den, kdy se mu nechtělo vyběhnout, ale on i přesto šel? Že se mu okolí posmívalo, že nevydrží běžet ani deset minut v kuse a tudíž, že nemá šanci uběhnout maraton a on se nevzdal a zvládl to?
Pokud ode mě chcete dostávat zajímavé informace přímo do vaší emailové schránky spolu s informacemi o zajímavých produktech, tak vyplňte tento formulář a jen vyčkejte, než vám je zašlu.
Zasílat články o podnikání e-mailem
Opravdu povedené a souhlasím se všemi body. Nečekal jsem, že to vezmeš takto konkrétně, ale o to víc to sedlo. Hlavně body 2 a 3 můžou vypadat neškodně, ale od té doby co jsem omezil kontakt s lidmi jen na vybraných pár se mi hodně zlepšil život.
Původně jsem chtěla protestovat, že televizi nemám, půjčky neuznávám a čtu hodně, ale pak jsem došla k bodu 8 a 9. A vida, to je to, nad čím je třeba se zamyslet. Díky za počtení.
Pěkný nesmysl. Skoro polovina lidí (přes 40%) jsou milionáři, protože svůj majetek zdědili, rozuměj měli bohaté rodiče či jiné příbuzné. Z toho zbytku je to hlavně o štěstí, můžeš mít svůj business a tomu se může zadařit, ale taky nemusí a tím narážím na další podtatný bod, bohatí lidé jsou často ti, co se nebojí riskovat, nebojí se vsadit na to, že budou mít více.
Troufnu si říct, že kdyby všichni dodržovali tay tyhle tvoje body, tak milionářů moc nepřibude.
Nebýt jedné věty, tak v článku není bohatství definováno. Pro někoho jsou to miliony, pro někoho tisíc a někomu třeba o peníze vůbec nejde. Pro někoho jsou peníze jenom prostředek a když může, procestuje za ně kus světa. Bohužel jsi typickou ukázkou bodu 2…
Přesně jak píšeš, pro každého je bohatstvím něco jiného. Pro někoho je to rodina, pro někoho přátele, pro někoho peníze, pro někoho cesty. Každý si v tom najde to co chce a potřebuje.
Diky za članek, souhlasim.
@hm: Ty přesně patříš do bodu 2. Když 40% bohatych je bohatych jen diky přibuznym, tak to má znamenat co? Že nemám nic dělat flákat se a nemět žádne sny ani cíle? I kdyby 99% všech bylo bohatych jen diky přibuznym, tak to pro mě nic neznamená. Ono to možná totiž neni vždy jen o penězich. Věřim tomu, že člověk, který dělá vše pro to, jen aby byl bohatý, tak bohaty nikdy nebude.
Pěkné.
Za mě špatné 3) a 6) a chce to zlepšit 8) a 9)
Henne: Ta tvoje poslední věta mi přijde možná důležitější než celej Máriův článek, protože vede k mnohem důležitějšímu bodu 10, kterej tam Mário nemá. A to je, že člověk musí dělat něco, co ho baví a jde mu to. Někoho může uspokojovat vydělávání peněz jen proto, že vydělává peníze. Ale většina lidí k tomu, aby mohli být úspěšní, potřebuje dělat něco, co pro ně má smysl a cíl samo o sobě.
Bill Gates, Henry Ford ani Ingvar Kamprad nezbohatli na tom, že se snažili zbohatnout, ale že měli vizi něčeho, co chtěli lidem nabídnout…
BobAsh – myslím, že tvůj bod 10 můžu jedině podpořit a určitě by se měl stát součástí seznamu. Ale taky je potřeba brát v potaz, že zde není myšleno bohatství přímo peněžní. Nýbrž i třeba na konci zmiňovaný sen uběhnout maraton. To je sen a sportovní bohatství, kterého někdo chce dosáhnout. Takže jej běhání určitě nějakým způsobem baví a naplňuje.
Já bych tu desítku definoval jako „Zjistěte, v čem nejste dobří. A nedělejte to.“ 🙂
V podstatě souhasím pouze s 8) a 9), zbytek mi přijde jako cancy od Kyiosakiho.
Bych upravil bod 4 – protože je rozdíl mezi půjčkou na spotřební věc a na bydlení (Investici) – málem jsem koupil byt 1+1 v Michli (Nevyšlo to z důvodu, že mě předběhli a já jsem pak kuli změně rodinného stavu nemohl nějakou dobu brát půjčky), cena 1.5 mil, splátka 7000 Kč + cca 2000 za služby, plyn a elektřinu. Nakonec jsme museli do podnájmu (1+kk, menší, v lepším stavu než ten v Michli) na Želivského, za který včetně elektřiny platíme 10750 Kč … v tomto případě si myslím, že by první varianta byla lepší i přes to přeplacení.
Doplnil bych, že bod 6 se dá zaměnit za jakékoliv fyzické aktivity – cestování, turistika, tanec, pravidelný sex:-) atp. Doplnil bych ještě nemít zdravý/funkční vztah – to taky pomáhá tomu nebýt bohatý.
Padlo tady, že je to hodně o štěstí. Už nevím, kdo mi to řekl, ale ta myšlenka mi utkvěla v hlavě.
„Když posloucháš úspěšné lidi, jak vypráví o tom, jak se stali úspěšnými a bohatými, vždycky budou mluvit o tom, že v tom hrálo roli štěstí. Zní to totiž lépe, než kdyby vyprávěli o tom, jak pracovali 16 hodin denně, většinu času neměli ani co jíst protože všechny peníze investovali do snu, který se vůbec nemusel vyplnit, že se často museli vzdát veškerého volného času i rodinného života. Pokud by v tom ale hrála náhoda tak velkou roli, jak je možné, že ti opravdu chytří a úspěšní lidé dokáží úspěch získávat stále znovu a znovu zatímco jiní ne?“
Člověče, tedy musím souhlasit s tím, že negativisti jsou naprdlačku. Na druhou stranu třeba jsou i lidé, jako například já, že mají vztah k něčemu, co nikdy nebude tyto vzorky populace řadit k movitým jedincům. (s rozumnou pravděpodobností) Bohatství se nerovná peníze a nikdy tomu tak nebude. Někdo relaxuje na greenu ve značkových hadrech a druhý zas zajede na babetě na ryby. Spíš bych podtrhl, že by člověk neměl mít moc času na přemýšlení o tom, jak je to všechno na hovno. Práce šlechtí, ať duševní či fyzická. Smysl života je dle mne v harmonii. Život je boj, ze kterého nemůžeme vyváznout živí. Když n-krát spadnu musím n+1 krát vstát. Těch pouček je hromada. Hlavní je se naučit žít sám s sebou a být jako Radovan z večerníčku, který každou noc usínal spokojený.
„Přijde běloch za černochem, který sedí pod palmou a spokojeně odpočívá. Zeptá se ho, proč nic nedělá. Černoch se ho zeptá, co by měl dělat. Běloch mu řekne, přece pracovat, abys měl na jídlo , užíval si dovolených a podobně. Například otrhej tady ty banány a běž je prodat na trh. A budeš mít peníze. A černoch mu na to řekne, proč bych to dělal, nasytím se těmi banány a dovolenou mám stále.“
Ty body jsou jak vystřižené z nějáké motivační brožurky. Nicméně obsahuje spoustu pravdy za mě nejdůlěžitejší body 8 a 9, které jsou podle mě i nejtěžší pro většinu dodržet:)
Super článek. Souhlasím se všemi body.
Hlavně bod 2 se mi líbí.
U mě v okolí jsou samí „negativci“. Známí, manželka, rodiče. Kdybych dal na jejich rady, tak nevím kde bych dnes byl.
Souhlasím, kromě 4. bodu s půjčkou, který musím přeskočit, protože s ním nemám zkušenost.
Bod 1. proč dělat něco co tě nebaví? Což souvisí s bodem 8.
Body 2. zde je potřeba změnit i sebe, důležité je potřeba být štastný. Například já, když se něco podělá nebo něco mě naštve, vždy si vzpomenu na větu „Život je potřeba brát s humorem.“, což mě rozesměje 🙂
Bod 6. u tohoto bodu se zastavím. Původně má motivace byla ošimetná, a známá jako „chtít zhubnout“. Což byla chyba, proč? Nefungovalo to, neviděl jsem výsledky okamžitě. Ale jsme ve 21. století, tedy jsem zkusil runkeeper, jeho komunita byla mou motivací (nezustávat pozadu, soutěžit), od té doby se to změnilo, viděl jsem i výsledky. Důvod proč běhám? Při běhu si mozek uspořádá a pročistí myšlenky, a hlavně uvolníte se.
Moc hezky článek. Hlavně ta část o negativním myšlení okolí, někdy mi přijde, že tohle děla víc, než jsme si ochotni připustit. Jeden dva negativně naladění lidé dokážou kontaminovat mnohem víc osob, než deset nadšených inspirovat.
Jsou lidé,kteří pracují i více hodin ,než 8 a nedělají to pro bohatství.Myslím,že je to dostatečně naplňuje.Ne všichni touží po milionech.
Myslím si,že člověk který napsal tento článek,se asi hodně málo stýká s lidmi,protože lidé,co žijí v realitě a ne u počítače,většinou touží po tom,aby měli vše hezké a když se podíváme kolik přibylo automobilů a kolik lidí tráví svůj čas na dovolených,pokud pomineme bezdomovce,kteří žijí zase v jiné realitě!Nevím kdo by mne asi tak stahoval dolů?Že by ti bezdomovci?
S třetím bodem,ne plně souhlasím,nejsem otrokem televize,ale je pravda,že televize je článek i ke vzdělávání,jen je na člověku,kdy a jaký program si zvolí.Dřív bylo jen ústní vyprávění,pak knihy,televize a internet.Je to vývoj.Nezavrhujme jeden článek vývoje,to je jako bychom se vrátili k době,kdy se třeba pálili knihy.
No a co se týče půjček?Už i Čína se začala zadlužovat po stylu Ameriky!Nevím,jestli se autor rád přizná,jestli tu půjčku,náhodou taky nějakou nemá,co?
Knihy jsou už dnes většinou záležitostí času a přepychu.Vše nahrazuje internet.Pochybuji,že člověk pachtící se po miliónech má dostatek času na čtení.Pokud chci žít,rád si užiji hezké přírody se svými blízkými a něco společně si přečteme,třeba dětem na dobrou noc.Ale pan milionář by si to chudák musel zaplatit.Na tu zkutečnost sám autor zapomněl.
Se sportem souhlasím a ukažte mi prosím ty úspěšné lidičky,co mají krásná těla?Spíš to vidím na těch méně úspěšných,ale šťastných!
A ten konec článku si tak trochu odporuje s předešlými body a tak si ty cíle teda dejme a hurá ku předu!No a zpátky ni krok!
Pokud jsem mými slovy někoho pohoršil,dobře Vám tak!
Jarek.
Pěkný pravdivý článek. Ještě bych dodal další bod (pokud je již zmíněn v předchozích komentářích tak se omlouvám):
10. Trávíte spoustu času čtením a učením, ovšem zapomínáte na to nejdůležitější – opravdu něco dělat.
Zapomněl si na dva body:
10. Píšeš (ne)motivační články, aniž bys je sám dodržoval a viděl z nich výsledky,
11. Píšeš články, které ti zaberou čas, jenž bys mohl jinak proměnit efektivněji – třeba četbou, vzděláváním, vyděláním peněz apod.
Očekávám, že budu označen za bod 2), nicméně se s tím vyrovnám 😉
Jan – ad 10. – Jak to můžeš tvrdit? Tento článek vznikl právě po dodržování přesně těchto pravidel po dva měsíce od mého návratu z Austrálie. Nikdy jsem nebyl spokojenější a šťastnější, než jsem právě teď.
ad 11. – opravdu? Víš co mi tento článek přinesl? Asi by ses divil (a já sám se nestíhám divit!)
Mám rád tyto plácaly, co se ani nepodepíší svým jménem. Vůbec netuší a komentují :-D.
Jan: K bodu 11 bych ti namítl, že ono to není vždycky o tom, co to přinese jen jednotlivci (autorovi), ale co to přinese obecně. Kdybys uvažoval tak, jak v bodě 11, tak dodnes stojí mnoho slepců před přechody, protože je nikdo nepřevede. Převádějící přece může v tom čase pro sebe dělat úplně jinou prospěšnější činnost. Ovšem výsledek přesto stojí za to. Opravdu to není jen o tom, jak zlepšit svůj vlastní život.
Bug: Už to tu padlo, ale finančně bohatý člověk nemusí být šťastný. Dřív jsem pracoval ve firmě, kde jsem sice vydělával o 20-30 tisíc měsíčně víc než teď, ale pracoval jsem 14-18 hodin denně i o víkendech. Jaksi mi nezbýval čas na nic jiného než na práci. Nebyl čas na uvolnění a relaxaci a s tím souvisel samozřejmý celkový stres. Zaměstnání jsem změnil na jiné a bydliště pro jistotu taky. Odstěhoval jsem se z Prahy do menšího města, pracuju částečně podle daného času a částečně podle sebe, ale jen 40 hodin denně a přesto si vydělám tolik, že mi to stačí. Mám totiž čas na sebe. Neznamená to, že se nechci rozvíjet, právě naopak. Ono ale musí být kdy to rozvíjení dělat. Dneska nejsem nějak závratně finančně bohatý, ale mám svůj byt, jím tak, že mi to chutná, mám čas na sport a další vzdělávání. Ve svém volnu se bavím jen s lidmi, s nimiž se bavit chci a v práci se bavím s těmi, s nimiž buď chci nebo, když musím, tak jen v nezbytně nutném rozsahu. Mmch. půjčku nemám žádnou, televizi taky ne, ale zato internet využívám celkem hodně. Sportu jsem se začal věnovat až po přestěhování a řekl bych, že se od té doby stal nedílnou součástí mého života. Tedy sport… ne jako soutěžení s někým, ale jako tělesná aktivita na podporu těla. Tak bych to nazval spíš. Výdrž: Ono to je o ní taky, ale u mnoha lidí chybí vůbec ten moment rozhodnutí něco změnit. Toho třeba dodnes zneužívají banky, protože třeba u ČS může mít běžný účet opravdu jen člověk, který neví co s penězi nebo je líný tu banku změnit.
Dřív jsem si říkal, že mě pěkně štvou lidi, kteří jsou zdraví, zajištění a ještě ke všemu dobře vypadají. Jak to jenom udělat, aby mě neštvali? No nejlepší bude stát se jedním z nich. Taky se stát šťastným. 😉
Moc pěkný článek! Dalo by se to napsat i líp, ale já bych to nezvládl ani tak.;) Každopádně souhlasím, hlavně ta výdrž! Jen s tou televizí tak úplně nesouhlasím… Proč, to jsem sepsal do kratičkého příspěvku na svém blogu – http://www.mouseho.cz/9-duvodu-proc-nikdy-nebudete-bohati/
Rady nevhodné pro někoho, kdo nebydlí u rodičů, nezdědil majetek a nechce bydlet do konce života v podnájmu.
Jinak slušný kompilát amerických instantních návodů.
Takže asi budu bohatý… No ale s tou četbou, já nemám čas číst, moc nečtu. Čtu jen to, co potřebuji číst, co mě vydělá peníze, co mne něco naučí. Krásná literatura se mě nedotkla už tak 3 roky… 😀
Pěkný souhrn, je zde málo zmíněn time management, ale jinak souhlas. Důležité je okolí, kterým se obklopujeme a cíl a snaha.
Asi raději nebudu bohatý ve smyslu Vašeho návodu. Pár odstavců těžko může dodat recept na štěstí/bohatství/spokojenost, ale pokud bych měl na něco ukázat, tak toto je mi bližší http://stastnyblog.wordpress.com/2012/02/27/ceho-budeme-litovat-kratce-predtim-nez-umreme/
Ještě bych dodal – pro ty negativisty tady – že k bohatství je základní předpoklad změnit myšlení. Ruku v ruce jde oněch devět bodů výše. Spousta lidí ale nikdy nebude bohatých už jen proto, že opustit „rat race“ je hodně náročné, a to se téměř nikomu nechce překonat.
bod 0
nenarodili jste se do bohaté rodiny
Preco nebudete nikdy bohati?
Pretoze si zoberiete tento zoznam bodov a este dnes ho odskrtate ako checklist. Nie, fajka pri kazdom z tychto bodov z vas neurobi bohaca 🙂
8 a 9 by šlo spojit – Nedotáhnete věci do konce. Hodně lidí na něčem začne pracovat a chtějí na trh přinést dokonalou službu/produkt. To se ale nikdy nestane. Podle mě je důležité stanovit si cíle které jsou reálně dosažitelné a postupovat step by step ne hned zakládat Facebook 🙂
Senzační – tohle by se mělo učit už na základní škole.
Líbí se mi hříčka s člověkem, který se ptá zahradníka na jednom anglickém panství, čím to je, že má tak nádherný trávník. Zahradník mu na to řekne, že to není nic těžkého. Pouze ho pravidelně zastřihne a pokropí. Dotyčný člověk se jen nevěřícně zeptá, jestli je to opravdu všechno co musí dělat. Zahradník mu na to odpoví, že samozřejmě. Stačí když to bude dělat každý den po 200 let a bude mít stejně hezký trávník jako je tento.
Detaily příběhu nejsou přesné, ale jeho pointa je v tom, že často malé věci, které člověk dělá pravidelně vedou k velkým výsledkům. Poslední rok a půl každý den dělám jednoduché cvičení, které mi zabere zhruba 10-15 minut (kliky, sedy lehy…). Nic víc. Zbytek dne většinou sedím. Samozřejmě, občas sportuji, občas chodím na procházky. Ale nic z toho nedělám v nějakém pravidelném režimu, pouze když mám náladu, jako doplňující činnost, která je vhodná i na srdce. Faktem zůstává, že většinu dne prosedím na židli. I tak se moje fyzička zlepšila opravdu znatelně a postavu už můžu bez ostychu nazvat sportovní 🙂 Aniž bych toho dělal příliš.
Začínal jsem s naprosto směšným minimem, na které by mi většina lidí řekla, že ani nemá smysl to dělat. Nejradši by si každý den naložili pořádnou porci, aby to opravdu mělo (a nejlépe hned) výsledky, jenže… na to nemají čas, nebo sílu, nebo něco jiného. Překvapivě se tato věta se netýká zdaleka jen cvičení. A v tom je jedna z krás tohoto přístupu. Já jsem nedělal v podstatě nic. Ale důležité bylo, že jsem tohle nic dělal pravidelně každý den. Za měsíc mezi mým nic a nic těch ostatních byl najednou celkem rozdíl. Co je ovšem důležitější, jednak už jsem samovolně měl chuť na víc a přineslo to sebou i druhotné změny – např. jsem víc vnímal své tělo což postupně přineslo i změny stravovacích návyků.
Proto, když někomu řeknete, že má každý den udělat aspoň jeden klik, dřep atd., tak se mu to zdá jako naprostý nesmysl. Nejradši by totiž změnil úplně všechno v čem vidí problém (pohyb, jídlo) atd. ihned a nějakou radikální akcí. Takováto radikální akce ovšem většinou vydrží chvíli a pak se všechno často stejně radikálně vrátí do zaběhnutých kolejí. Nejtěžší je vždy začít – každý den. A když si v hlavě člověk představí všechnu tu ohromnou práci co musí udělat, už v tu chvíli ho opustí všechny síly. Naopak, když máte v plánu tak málo, že nad tím ani nemá smysl přemýšlet, jde to mnohem jednodušeji. Nemusíte mít vůli, nemusíte mít chuť, stačí prostě začít. Navíc nikdy nevíte, co všechno tím rozpohybujete.
Není to problém v tom, že nemáte čas chodit do posilovny, nemáte chuť chodit do posilovny (můj případ), nebo třeba nechcete za posilovnu utrácet. Posilovnu totiž vůbec nepotřebujete, stejně jako 2 hodiny denně nepotřebujete. Stejně jako nepotřebujete každý den běhat několik kilometrů a nepotřebujete žádné pomůcky. To všechno jsou skvělé doplňkové činnosti, někdy třeba i spíše forma zábavy i relaxu. Ale často takovéhle nápady slouží i spíše k tomu, aby Vám daly důvod, proč nic nedělat (málo časo, slabá vůle atd.). Protože na efektivní cvičení potřebujete naprosté minimum vůle, pomůcek i času. Udělejte to nejmenší co dokážete. Jak rád říkám, jeden klik denně je pořád více než žádný. Ta opravdová změna se skrývá v tom, kam ten jeden klik denně povede, ale nad tím na začátku nemá smysl přemýšlet.
Když jsem byl mladší, měl jsem knihu o html. Spoustu přátel si jí ode mě půjčilo s úmyslem, že se html naučí (měli spíš v hlavě už kompletní web). Jen jednotlivci vydrželi déle než kritických 14 dnů. Proč? Myslím, že odpověď leží ve výše uvedených odstavcích. Když např. programujete, málokdy se z vás přes noc stane expert. Většinou je to spíš tak, že začnete ten svět prozkoumávat, stále se Vám zdá, že nic neumíte, ale když se za rok ohlédnete zpátky, najedou zjistíte, že jste ušli velký krok. A řekl bych, že tak je to se vším. Chodil jsem do jazykového kurzu a skrz celý kurz se mi žádnou hodinu nezdálo, že bych toho uměl nějak víc. Ale když jsem se na konci kurzu ohlédl, byl to opravdu velký krok kupředu.
Každý by chtěl dělat velké kroky, protože je to lákavé. Po každém kroku ihned vidíte, jak daleko jste pokročili. Naopak když děláte malé kroky, zdá se Vám, že stojíte stále na místě. Jenže takový malý krok uděláte jednoduše, aniž byste o něm věděli. Nemusíte o něm přemýšlet, připravovat se na něj a přemlouvat se k němu a hlavně – vždycky na něj máte sílu. A takhle pak další, další a další, až jste najedou o kus cesty dál. Trochu podobně jako ta stará dobrá hříčka o Achillovi a želvě 🙂
Co je podle mě ale podstatné u těchto malých kroků je i to, že takové malé kroky se můžou lehce stát součástí života. Nemusíte všechno ostatní odložit na dobu, kdy dosáhnete toho svého velkého cíle. Nemusíte spěchat, nemusíte čekat na život, který přijde potom. To je totiž podle mě odvrácená strana touhy po úspěchu. Po dosáhnutí úspěchu totiž přichází klid jenom na chvíli a po něm touha po dalším úspěchu. Je to taková trochu iluze, že úspěch vás osobně nějak změní. Budete to pořád vy se všemi svými malichernými problémy. Touha po úspěchu, snaha stihnout toho více a mít náskok před ostatními je tak trochu jako závod se smrtí. Nakonec v něm prohrajeme a bude v podstatě úplně jedno, jak daleko jsme se dostali, kolik a jak velkých cílů jsme splnili.
Jediné na čem záleží je to, jestli opravdu žijeme. Je podle mě celkem jedno, jestli sedíte u televize, sledujete reklamy nebo pracujete na svém cíli. To co je podstatné je, jestli u té reklamy čekáte na to, až bude pokračovat váš pořad. Jestli u té práce na vašem cíli čekáte, až se váš cíl stane skutečností a váš život bude jiný. Umělec může klidně strávit celý den sledováním reklam a bude to pro něj ten nejlépe strávený čas. Rozdíl je v tom, jestli žijete a nebo čekáte. Na činnosti samotné ani tak nezáleží.
Pro toho, kdo čeká je hra dětí s míčem a všechny jiné opravdové věci jenom nesmyslná ztráta času. Pro toho kdo žije je to radost.
Koneckonců je to všechno o tom, že následováním jakéhokoliv návodu se nikdy nikam nedostaneme. Může to být záznam projevu nějakého autentického života, ale jeho následováním, tzn. napodobováním jeho projevu se náš život autentickým nestane. Na to nepotřebujeme návod, ale jenom odvahu žít opravdu autenticky, i když nevíme, co nám to přinese.
Davide děkuji za dlouhatánský příspěvek. Mluví mi z duše a klidně se pod něj podepíši!
Asi jen takhle… Díky! Konečně to někdo „řekl nahlas“…
Žil byl chlap, který celý den nic nedělal a jen tak si lenošil na pláži a chytal ryby a spal v malé chýši mezi stromy.. Jednou ho potká milionář, který tam přijel na dovolenou, chvíli ho sleduje a pak mu praví – chlape, proč ty tu jen tak zevluješ?? Proč něco neděláš – třeba nechytáš ty ryby víc?! Chlap řekne a proč?? Milionář – no protože by jsi je mohl prodat támhle na trhu a můžeš si koupit udice dvě! Chlap – a proč?? Milionář – no pak nachytáš víc ryb a můžeš jich víc prodat na trhu a koupíš si 4 udice chápeš?! Chlap – ne…. No pak si můžeš najmout dalšího chlapa, chytíte víc, prodáte víc, koupíš si člun a vyrazíš dál na moře, pak víc člunů, najmeš víc lidí a nakonec budeš mít tolik prachů, že se budeš moct válet na pláži a chytat ryby na jednu blbou udici.
lol, ty komentáře o štěstí mě rozesmály…
Článek je naprosto super a k tomu štěstí jen dodávám jeden pěkný citát, co jste mi při tom záchvatu smíchu připomněli:
„Úspěch je jen o štěstí.
… zeptejte se každého zkrachovalce.“
„Všichni jsme v televizi sledovali vyprávění slavných hudebníků a herců o tom, jak pocházejí ze skromných poměrů a jak se léta zadarmo snažili prosadit, než byli objeveni a zbohatli. Mnozí začínající umělci z takových historek čerpají odvahu k tomu, aby věnovali veškerou energii svému řemeslu s očekáváním stejného úspěchu. Ve skutečnosti však desítky tisíc lidí touží stát se rockovými hvězdami a nikdy se jim to nepodaří. Televize se vyptává jen těch několika málo, kteří opravdu uspěli. Uskutečněné rozhovory jsou vychýleným výběrem z hudebníků snažících se prosadit a poskytují velmi zavádějící obraz.“
ROSENTHAL, J., S. Zasažen bleskem: Podivuhodný svět pravděpodobností. Praha: Academia, 2008. 296 stran. s. 118-119.
mam pocit,ze par z vas mele uplne z cesty. muj pohled = Hezky clanek, rekl bych ze to sedi 1- sice neni potreba makat 8 hod denne (staci pracovat chytre a efektivne) nicmene nekdy 10-14 hodin denne je nezbytne zezacatku pokud clovek chce neco dosahnout a nejake duvody mu neumuznujou makat mene 2- neni zadne tajemstvi,ze 5 nejblizsich pratel/partnerka ovlivnuje (i kdyby jen castecne) charakter,prijem,zajmy a spousta veci daneho jedince, obklopovat se silenymi pozitivnimi jedinci popr uspesnymi jednici kteří jsou inspiraci,co davaji chut do zivota je to nejlepsi, na negativni reci neni nikdo zvedavy , na to plati krasne heslo “ jsem nekonecnou inspiraci druhych lidi“, tzn snazit se byt takovy a hledat takove nadsence 3- koukani na televizi je totalni ztrata casu, vyplach negativnimi informacemi atd, radsi vemte nekoho koho mate radi do kina ,je to super prijemny 4- pujcky ehm , dost lidi nechape a nepremysli nad budoucnosti, napr vidim krasne auto, ale nepremyslim nad tim ze budu dluzit 200k za auto, co za 5 let bude mit hodnotu 50k (a jeste do nej v prubehu casu budu penize rvat),radsi si najdu auto co chci, vim ze stoji ctvrt milion, tak si to proste musim odpracovat a pak se odmenit, pujcka je zkratka bez prace s hrozivymi nasledky. sice pujcky jako takove NEJSOU spatne, ale zle je jejich vyuziti, je rozdil mezi chytrou a spatnou pujckou (chytra co je napr investice, spatna napr na spotrebni zbozi, na dovcu a proste na bezny nesmysly) 5- jeste jsem si necetl o uspesnem cloveku, co by nezminil, jak je dulezite cist a nechat se inspirovat + vzdelavat se, netreba vic dodavat 6- sport, na odpocinek,seznameni a podobne samozrejme supr vec 7- uz samotny nazev „investovani do spotrebnich veci“ je zavadejici nesmysl , pokud si koupim dovcu(pokud nemam podnikatelske plany) neni to investice, je to bud odmena pro me,radost pro nekoho jineho na kom mi zalezi,chci mu udelat radost a podobne, ale je to SPOTREBA, nikoliv investice 8- nemit cil je tak zname a uz skoro takove klise, ze by kazdy mel vedet,ze to je proste povinnost, uspesny clovek vi, pokud neco chce, kde bude za x dni,tydnu,mesicu,let,dekad, ma na to plan, a presnou vizi, rekne „udelam to,dokazu to“ a udela i dokaze to, nerika “ bylo by krasne kdyby…“ takovy slova nejsou ve slovniku takoveho cloveka. nerekne “ jednou bych chtel vydelat prvni milion“ rekne „vydelam prvni milion, tak a tak.“ 9- co dodat? snad jen per aspera ad astra. Uspesny je ten co si 75x namele hubu , vstane otrepe se a jde si ji namlet po 76. (copak se nechovame v jinych vecech jako uspesni lide? nevyjde nam prace, ok jdem na dalsi pohovor ,nevyjde neco s holkou, ok potkame lepsi,nejde tam neco?prectem si o tom,najdem si trenera, apodobne, taky je podstatne neposlouchat okoli (ptz obvykle to jsou lide,co se sami spalili a rikaji vam vsechny ty negativni veci)…. o tomhle lze napsat spoustu a resit spousty, nicmene musi se taky delat a jen pozitivne myslet nestaci, jen to je dobry zaklad :o) zakoncil bych to krasnou veci “ je lepsi nevidet, nez videt a nemit vizi “ (Hellen Keller)
Veľmi pekný článok 🙂 ale keby sa všetci riadili týmto článkom nikto by nebol chudobný a boli by všetci bohatý :). Tak to nefunguje vždy musia byť rôzne vrstvy.
Jsou pasáže, se kterými se dá souhlasit, nicméně některé body jsou viděny očima člověka, kterého nejde přirovnat ani k 10 % lidí žijících v naší zemi, to je zásadní problém pro několik bodů, protože ti v nich unikla realita, vidíš je naprosto jinak, ale to nevadí, jak jsi napsal, jsi momentálně šťastný. Jenže jsou lidé, kteří jsou šťastní třeba na zahradě ve skleníku, jsou snad proto špatní? Jsou špatní proto, že přišli po osmi hodinách z práce a do večera si šlechtí orchideje ve skleníku ? zeptej se jich jestli jsou šťastní a jestli jsou bohatí. Uvidíš co ti řeknou.
Znám lidi kteří dělají 16 hodin denně ne proto aby byli bohatí, ale proto aby přežili. Někdo spatřuje bohatství v dětech a aby mohli jeho děti chodit na dobrou školu a mít vidinu lepší budoucnosti, udělají mnozí rodiče, hodně věcí, které by se třeba tobě mohli zdát jako nesmyslné. Zeptej se někoho, kdo se snažil a měl i dvě práce, jen proto aby jeho dítě mohlo vystudovat VŠ, jestli když jeho dítko zdárně ukončilo školu, jestli je šťastný, nebo bohatý, uvidíš co ti řekne.
Na bilancování a přemýšlení nad tím, proč nikdy nebudete bohatí, toho máš před sebou ještě hrozně moc, někdy se člověku zdá, že mu všechno jde a že tohle přesně to co chtěl a že je šťastný a bude i bohatý, může se ale stát, že po dvaceti letech až budeš strašně šťastný a bohatý, zjistíš, že si sám. Najednou už nebudeš moct zajít s tátou na ryby, protože on už nežije, nebudeš moct vzít děti do cirkusu, protože je nemáš. Ano pro někoho jsou to nepodstatné věci, většinou ale jen do určitého věku, pak spoustu věcí přehodnotíš a já bych rád viděl, ten seznam za dvacet let.
Nevěřím tomu, že bude stejný.
Ještě, že netoužím po bohatství. Aneb jak jsem nedávno četla někde jinde na netu a líbilo se mo to mnohem víc:
Bohatý továrnik sa počas svojej dovolenky pri mori díval na rybára, ktorý sedel pohodlne vedľa svojho člnu. „Prečo nejdete loviť ryby?“ pýtal sa.
„Pretože som dnes ulovil už dosť.“ odpovedal rybár.
„Prečo ale neulovíte viac rýb ako potrebujete?“ pýtal sa bohatý muž ďalej.
„Čo by som s nimi robil?“ „Mohol by ste si viac zarobiť a potom si kúpiť lepší čln, aby ste mohol plávať dalej a uloviť viac rýb.“
„A čo potom?“ „Potom by ste si mohol kúpiť nylonové siete a potom uloviť
ešte viac rýb a zarobiť ešte viac peňazí. Za nejakú dobu by ste mal celú flotilu a bol by ste bohatý ako ja.
“ Rybár sa opýtal: „A čo by som robil potom?“
„Potom by ste si užíval života.“
„A čo si myslíte, že robím teraz?“ znela rybárova odpoveď, ktorý sa pritom pokojne díval na more…
Bezvadný článek.
Pamatujte si, že ÚSPĚCH NENÍ O ŠTĚSTÍ.
Nesouhlasím úplně, podstatná otázka je totiž „proč být bohatý?“ Opravdu se oplatí trávit čas něčím, co není až tak důležité pro nás, ale (možná) nás to jednou dovede k zeleným bankovkám? Pokud člověku není třeba ku štěstí hromada peněz, ať radši pracuje průměrně než aby si ničil přítomnost (podle mě).
A taky, nesouhlasím s lidi, co tvrdí, že to není o štěstí. Každý člověk se narodil s jistou inteligencí a vytrvalostí, taky dostal specifickou výchovu, a proto jsou v životě věci, které prostě nezměníme.
A ještě jedna otázka–když máme takový přístup k bohatství v společnosti, ještě se někdo diví, že první díte máme v 35 letech?
Dodržovat takových devět bodů může akorát člověk který: 1) Nemá partnera (musel by na něho přestat brát ohledy a přestat rozvíjet vztah s ním). 2) Nemá děti (děti jsou naprosto nevyzpytatelné, nedají se seřadit do latě, občas jsou nemocné). 3) Má hospodyni. 4) Nemá domácí zvířata. 5) Je naprosto zdravý. 6) Nemá televizi. 7) Má základní kapitál pro obchod či vytvoření firmy od rodičů (normální poctivou prací ještě nikdo nikdy nezbohatl) 8) Najde díru na trhu. 9) Mohl si vybírat lidi, se kterými bude jednat (například na úřadech, štěstí na kvalitní pozitivní zaměstnance) Trošku utopie pro normálního průměrného člověka, ne?
Hanka – co třeba přestat hledat těchto 7 výmluv a začít něco dělat? Jak je to s dětmi netuším, ty zatím nemám, bohužel všechny ostatní důvody jsou typickým příkladem výmluv, proč radši nic nedělat (a dle sebe mohu soudit, že ani jeden z vašich bodů není důvod k dodržování toho co píšu).
Ach jo!Jak můžete něco tak hloupého napsat Hance,když ani nevíte co musí sama vše zvládnout!Dělá toho určitě víc,jak Vy,který si tady honíte jen triko blábolem,co nemá hlavu,ani patu!
Jarek.
Vaše body dodržuji, na televizi se nedívám, půjčky na spotřební zboží si neberu, pracuji stále až 12 hodin denně, čtu odbornou literaturu i další motivační literaturu. Vše, čeho jsem chtěla dosáhnout jsem dosáhla. Za poslední dva roky jsem sama koupila a spravila dům, zhubla 30 kg, rozvedla se s negativním partnerem. Našla si pozitivního. A přesto, když nechci být „sobec“ tak nejde brát ohledy pouze na vlastní rozvoj a kariéru. Den má pouze 24 hodin a tři děti k tomu, věřte že to není o bohatsví z peněz ale o pocitu štěstí. Přesto, že nemám miliony, jsem šťastná.
Hanka – tak potom, když jste to všechno dosáhla a jste spokojená a očividně jste udělala správné kroky, nechápu váš komentář, který hovoří proti tomu všemu. Jinak gratuluji ke skvělým úspěchům.
Souhlasím s Bug s komentářem na Hanka. Uvedu můj případ, jsem živnostník, pracuju už 4 roky sám na sebe, mám vlastní firmu, mám ženu, 8 měsíční dítě, nic jsem nezdědil, v práci trávím průměrně denně 10h (od 7:00 do 17:00) někdy i více a prostě se maká a maká a jde vidět, že firma se krok co krok žene k lepšímu. A věřím, že za nějaké ty roky firma bude v situaci, abychom se měli s ženou fakt dobře. Neříkám, že začátek je procházka růžovým sadem,je to těžké, vždy když něčeho chcete dosáhnout, vždy se musí makat a vytvářet se svým partnerem kompromisy a soucítění. Namítnete, že skoro nejsem se svou ženou a malou. S malou jsem vždy ráno před prací, vstává tak jak já a potom jak se vrátím z práce aspoň hodinu. S manželkou jsem celý večer a navíc celé víkendy a žijeme v harmonii. Člověk si totiž musí vytvořit určitý systém. Navíc dva dny v týdnu chodím sportovat (basket) a vše se dá stihat pro normálního člověka. Někdy si s manželkou před spaním čteme, prostě jen ležíme vedle sebe, tulíme se a každý si čte svou knížku a je nám dobře. Důležité je udělat si v tom systém a CHTÍT něco dělat, dělat kompromisy a nesedět na zadku. Televizi ale doma máme, zatím jsem nepocítil, že by mě brzdila v životě, ale jinak si myslím, že všechny tyto body jsou dobré a pro průměrného člověka klidně dosažitelné.
Mě ke štěstí stačí málo 🙂 vychlazená 11ctka, krátka startka a moje nejmilejší 🙂 xD
Az na bod jedna zcela souhlasim. S bodem 1. to bohuzel nelze. Vy to totiz kalkulujete s jakymsi standardizovanym modelem zacinajiho podnikatele. Je mnoho jinych jinych zpusobu, jak dosahnout cilu i bez tahani 12tek a vic. Nechci apelovat na nejake cupr letadla apod. p takoviny, ani snad emaily apod. mluvme realne. Dostal jste se treba nekdy k financictvi? A tim nemyslim pujcku, nebo sousedku co po vecerech matla duchodovy pripojisteni. Myslim tim investorskou cinnost a hlavne spekulativni aktivitu.
Vsechno ma sva pro i proti a nic neni zadarmo. Ale dam vam konkretni priklad a to obchodovani na burze. Nepotrebujete skolu, sklad, zamestnance, dolovat z nekoho nezaplacene faktury, reklamu atd. atd. Pokud bych vybral napr. Opcni obchodovani, pak k realnym vysledkum, ktere dokazi velmi slusne uzivit Vam staci i par minut denne, nebo treba 2- 3 hodiny jednou za tyden.
Zacatek je stejny jako u kazdeho podnikani. Ucit se, ucit se, ucit se, premyslet, zvladnout psychiku a pracovat na sobe. Pravdou ale je, ze pokud dobre zacnete- pak Vam i pri nezdaru nezustanou nikde dluhy, neprodane zbozi, znepratelena rodina, zamestnanci bez vyplaty atd. atd.
skvely clanok. niektore reakcie takmer rovnako dobre ako clanok. vyborne citanie
Petře a kolikrát jste byl s kočárem s malou venku?Aby jste,až Vaše firma bude ve stavu,kdy se budete mít dobře,nezůstal nakonec sám.Pak by jste dopadl jak většina podnikatelů.Rozvedeni a tlustí.Pak si najdou holku,co má ráda peníze.
To je mi pane štěstí!
tak mna sa asi ziaden z tych bodov netyka a aj tak som chudobny. damn it 😀
Je to článek o ničem.. Dodžte to všichni a gratuluju, každej budete mít firmu a nebudou zaměstnanci na kterých všechno stojí. Štěstí není o penězích. Štěstí je dělat něco, co vždycky člověk chtěl a mít někoho s kym se můžu dělit o tu radost 🙂
Článek jsem nečetl a ani se mi do toho moc nechce číst si o tom, co neděláme a co děláme špatně. Existuje princip, kterého se držím: Nesuď, nehodnoť, nevyčítej, nesrovnávej a nekritizuj. Až tu bude něco kloudného a plodného, rád si něco přečtu:-)
Tento článek je tak dobrý pro lidi, kteří nemají vlastní rozum. Zpracování je sice vynikající, ale spíše jde o tu myšlenku než o striktním dodržování toho všeho. Někdo na to má a jiný ne. I tak tohle není návod ke štěstí, neplatí bohatství = štěstí a kdo to nechápe už teď je chudý. Důležité je cítit se dobře a vědět, že jste šťastní. Pak i ta jedna cigaretka je víc než vše ostatní, když víte že vás baví.
…. zivna poda pre pesimistou 🙂 , ale zase sa to moze brat aj ako prebudenie … 🙂
Gratuluji k masovému šíření článku +1 🙂
Co když jsem se nenarodil v ČR, ale někde v Indonésii? To mi těch 9 bodů stačit asi nebude. Věřím, že spousta lidí z takovéto země něco podobného nevědomky praktikuje, ale bohužel to jen vede k zvyšování rozdílů mezi bohatými a jimi (chudými).
Tento článek se mi nelíbí. Pokud by takto fungovali všichni, tak většina stejně zůstane ve střední třídě (u nás v ČR) a zbohatne na tom jen pár jednotlivců.
Bohatství je podle mého relativní a současná ekonomika funguje na základě efektivní alokace peněz vůči kapitálu. A proto se lepí jen na pár jednotlivců. Celkově se ale nezvyšuje (spíše snižuje) pocit štěstí v populaci.
Tímto končím s bodem 2) a přidávám něco pozitivního. Doplnil bych další bod – reflexe a to nejen sebe ale i prostředí ve kterém podnikám. Musím prostě najít nedostatky v určitém segmentu a zároveň pracovat nejen na své odbornosti, ale i jak působím na ostatní. Taky se hodí umět si spočítat kdy se mi co vyplatí a toho se držet (investované peníze a čas).
Zdravím Petra a Bug, přečetl jsem příspěvek Hanky a vůbe na mě nepůsobil jako bojující nebo napsaný proti článku. Spíše jako zajímavý doplněk. Kluci, nebuďte vztahovační, to také brání rozvoji 🙂
Zdravím… Já řeším bohatství trochu jinak (viz článek na mém blogu), ale k tématu – co považujete za hodnotnou literaturu? (5. bod) Jenom čistě ze zvědavosti, pro inspiraci 😉 Děkuji
100 suhlas s tymto clankom!
Tak dlouho jsem přemýšlel jak reagovat na tento článek, až sem sepsal reakci na mém blogu. Tvůj článek určitě není špatný, jinak bych nad tím tak dlouze nepřemýšlel a hlavně bych nic nepsal, ale opravdu je nutné žít život takto?
@Kallados: A pak jsou lidé, kteří chtějí i něco tvořit 🙂
V těch článcích je spousta pravdy, ale i když si to člověk přečte a uvědomí si to, stejně je málo pravděpodobně že se vlastním ponaučením bude dlouhodobě řídit.
Super článek, v komentářích se potvrzuje se to, co píšeš o negativních lidech
A sledování televize nůže být i užitečné když víte na co se dívat.
1) hokej, slusne povedane. tak bohati pracuju desat a viac hodin denne, alebo tolko kolko je potreba? praca je bremeno, volny cas je statok o ktory vacsina ludi usiluje. praca je naklad na statky a sluzby, ktorymi si sprijemnujeme volny cas.
2) radsej pocuvat milion negativistov ako jedneho pozitivistu. netlapkaj ma po ramenach a nehovor mi pri tom, ze vsetko bude ok, ze ty to zvladnes, nepomahas mi tym. kritizuj ma, ukaz mi co robim zle a ja sa pokusim zlepsit. len tak mi pomozes. kto nepozaduje kvalitu, ten ju kazi!
3) odkial vies co davaju v televizi? mas prehlad clovece… 🙂 je jedno odkial informacia prichadza, dolezite je, ze len vdaka informacii prichadzame k poznaniu. aj negativne informacie su informacie vdaka ktorym prichadame k poznaniu. spoznavame ludi, vieme, ze su lepsi ako aj horsi. ti horsi nam zdeluju informaciu, ze su tu, a ze ked vykradli cerpaciu stanicu na druhom konci republiky, tak my na nasom konci republiky mozeme nieco urobit pre zvysenie nasej bezpecnosti a zabezpeceniu nasho majetku.
k reklamam pocas filmu. aj ty tu mas reklamny banner na svoj produkt na ktoreho vyvoji sa podielas. to je tiez reklama.
4) su dobre pozicky a zle. ty si opisal iba tie horsie. uvediem priklad. vidim priestor na podnikanie, chcem vyplnit medzeru na trhu. nemam ale prostriedky na zacatie mojho biznisu. tak si poviem, ze pockam, lebo na nete tak radili – ak si poziciam, tak nikdy nebudem bohaty. budem 20 rokov makat pri pase, aby som si nasetril. medzi tym si medzeru na trhu vsimli desiati dalsi, z toho deviati sa nebali si vziat uver a veselo podnikaju, robia pol hodiny denne a inak hraju golf a jedia kaviar.
5) ani nemusite citat. je to najhorsia forma ucenia. priemerny clovek si z citaneho textu zapamata zhruba 10%. dokonca aj pocuvanie je lepsou formou ucenia. z pocuteho si ludia zapamataju 20%.
6) clovek co fyzicky maka 8 hodin nemusi sportovat a ak chcete byt bohati podla autorovho navodu tak na sport rovno zabudnite. nemate nan proste cas. su z vas uz len vyhoreti tridsiatnici.
7) ja sa tu vratim k mojmu bodu 1) to co autor nazyva nakupovanim veci pre spotrebu je INVESTICIOU do volneho casu. nekupujte iba take veci, ktore vam vyplnaju vas volny cas len po velmi kratku dobu, ktore nevyuzivate pravidelne, kde je velky predpoklad, ze vas velmi skoro omrzia.
8) ja neodporucam vysoke ciele, vlastne ani autor nie v casti kde pise o zabehnuti maratonu do piatich rokov… davajte si radsej mensie ciele, ako v cyklistickom etapovom zavode, alebo ako hokejove zapasy na MS. jedna etapa, jeden zapas, to su male ciele, plnte ich jeden za druhym, chodte od zapasu k zapasu a bite sa ako by to mal byt ten posledny. vitazstvo, posledna etapa, alebo finale sa potom mozno dostavia. ak svoj konecny ciel nedosiahnete, mozete byt frustrovani, ale aspon zistite, kde su vase hranice. pri vysokych cieloch, ak ich nedosiahnete nezistite o sebe vobec nic a s velkou pravdepodobnostou sa budete plahocit zivotom tak ako opisuje autor.
„Esse oportet ut vivas, non vivere, ut edas.“
„Treba jesť, aby sa žilo a nie žiť, aby sa jedlo.“
a ja hovorievam, nezijem preto, aby som pracoval, ale pracujem, aby som zil.
9) vydrz by bola, ale maju velke oci a davaju si vysoke ciele o ktorych si myslia, ze su realne.
No, nejhorší je, že jste to přesně vystihl. Dokonce by ty body i šly seřadit. Na prvním místě by třeba měl asi být cíl. Ten když není, je to jen honění se za ničím… no a tak dále. Ach, já bych tak chtěl být bohatší. Tolik bych tomu podřídil. Ale já jsem prostě lenoch. 🙂
Dobrý článek, něco pravdy na něm je a gratulace k jeho úspěchu;)
Dobrý den.
Tento článek mi udělal velkou radost. Zrovna dnes jsem si říkal, co dělám tak dobře, že je mi pouhých 21 let a už mám vydělaný první milion. V těch Vašich devíti bodech je skutečně všechno, co je potřeba, moc pěkný a pravdivý článek!
Jsem vděčný za všechny okolo sebe, co se snaží něco změnit. Být bohatý je opravdu jednoduché, stačí správně přemýšlet… Zatnout zuby, žádné ale, žádné kompromisy, nikdy nepoužívat slovo musím, zjistit svůj cíl a jít. Jít a neohlížet se, jít a věřit že to dokážete, že si to zasloužíte.
Přeji všem hodně štěstí při cestě za bohatstvím. Život je fenomenální ! 🙂
Romane, tak to velká gratulace!
Veľmi pekný článok Bug 😉
Ja mám problém najmä s tým cieľom. Neviem si vybrať, či má byť u mňa na 1. mieste škola, husle alebo grafika(ktorej by som sa chcel v budúcnosti venovať) :-/
Musím jednoznačně souhlasit s Bug, který odesílal reakci na Hanku! Samozřejmě souhlasím rámcově s tvými body v poslaném článku, ale nejde to brát tak doslova! Taky podnikám a moc dobře vím, jaké to je každý březen platit daně.
najťažšie je prekonať prvý neúspech a potom ďalší a ďalší 🙂
Mno podle mně je absolutně nejdůležitější mít stanoven svůj plán a cíl kam směřujem a pak jít metodou KAIZEN, tj dělat malé kroky ke svému cíli. Dříve nebo později prostě touto metodou k cíli dojít musíte. 🙂
moc zajímavý článek! musím říct, že mě opravdu motivoval!
Super článek. Jen bych řekl, že k tomu „nezbohatnutí“ bude lidem chybět ještě tak dalších 10 věcí:-)
Jsem sice děcko, je mi teprve 21 let a nemám práci, ve které by se dalo nějak extrémně pracovně vyvíjet (administrativa na Městském zastupitelství), plat taky není nijak vysoký (ale rozhodně si nestěžuji, zvlášť když ještě bydlím u mamky), ale musím souhlasit.
Sic pracuju podle prvního kroku, tedy hodina padla a hotovo, ale dokážu dělat i přesčas, když máme spisů a práce moc, zvlášť když vím, že by to mohlo zůstat na kolegyně. Ale musím opravdu souhlasit s ostatními kroky.
Negativismus nejen stahuje ale i unavuje a vyčerpává. Na televizi se vůbec nedívám, bohužel trávím celkem dost času u PC, ale ne nijak moc. Čtu neustále, teď jsem začla i literaturu v angličtině a neskutečně mě to baví. Mám vlastní koníčky, zájmy, přátele i přítele. Doma trávím minimum času, mám dvě kapely, ve kterých hraju na bubny, chodím na fitbox, stýkám se s přáteli, věčně jsem s přítelem. A nestěžuju si, naopak mě to strašně naplňuje.
Zároveň nechápu lidi, kteří v mým věku už mají dluhy. Dejme tomu, že si koupí auto, to se dá pochopit, ale hrnout se do věcí bez jakéhokoliv kapitálu? Cíle si moc nestanovuju, opravdu se beru ještě jako dítě a jsem ráda, že vím, kam budu směřovat za měsíc, takový plánování mi zatím stačí, 5 let je na mě dlouhá doba 🙂 A vytrvalost? Posměšky a podkopávání od těch ostatních mě spíš ještě víc motivuje, abych jim ukázala, že na to mám. A myslím, že se mi to daří 🙂 Jak v osobním, tak pracovním, tak hudebním, tak sportovním životě 🙂
Přeju všem ostatním spoustu síly a úspěchů, mějte se fajn a usmívejte se trochu! 🙂
sestricka v nemocnici. 10 hodin denne, vyflusana. 10 tisic cisteho. ok. chce byt bohata, musi odejit a podnikat. ale kdo pak bude delat vsechna ta uzitecna povolani? v normalni spolecnosti, jako nemecko, holandsko atd. maji lidi pri normalnim vykonu slusny zivotni standard. nemaji na porsche, ale maji na golfa. nemaji na cestu kolem sveta, ale do karibiku se v klidu podivaji. a kdo chce mit vic, tak podnika. u nas, lidi co normalne pracuji, jsou na okraji spolecnosti. drzeni pod krkem pujckama. a at se modli, aby na ne neprisla nejaka nemoc nebo uraz. a kdo podnika, tak je plus minus na urovni obycejneho zamestnance na zapade. takze cele tyto bachorky jsou nanic. u nas v principu nefunguje spravny pomer odmenovani za vynalozenou praci.kdyz budou vsichni podnikat, kdo vam pojede uhasit dum az bude horet. je to hloupost a takove dost jasne nepochopeni trznich mechanizmu a fungovani spolecnosti.
Všichni podnikat nebudou toro, protože to není tak jednoduché :-).
Moc pěkné. Inspirující. A tak bych to taky viděl, jako někteří nade mnou – ne jako striktní, dogmatická pravidla, ale řekněme jako myšlenkové vzory, principy.
Vybavují se mi při tom zajímavé citáty:
„Bohatí lidé mají velké knihovny, chudí mají velké televize“ (podle Jima Rohna)
a
„Stejně tak jako chudoba, tak i bohatství je stav mysli. “ (R. Kiyosaki)
Mějte se fajně a jděte za svým snem!
K prvnímu bodu bych doplnil, že nejde ani tak o to pracovat hodně nebo málo..
Spíše jde o to pracovat chytře. Jak píše Kiyosaki ve své knize Bohatý táta, chudý táta – lide nesmí pracovat pro peníze.
Hned s prvním bodem nesouhlasím, proč by nemohl někdo, kdo pracuje méně, než 8 hodin, nebýt bohatý? Klidně může, pokud má kreativní nápady a pracuje efektivně.
Jak jednoduché když se to umí shrnout do deseti bodů. To dám přečíst přítelkyni, též jí už delší dobu říkám ta televize ještě funguje. Na kredenc (novou kuchyň) nenašetříme, když musíš mít pořád dovolenou v zahraničí a podobně…, takže nejsem takový blázen a sto let za opicemi, když zde čtu podobné názory. Ke sportu ji nedonutím a knihu od Ježíška má 2 roky někde nedotčenou dobře uloženou, atd, atd. Vím co je šetřit, – hypotéka mě to naučila a nechci se vrhat do dalších půjček. Jaroslav
Stojí taková přítelkyně opravdu za to?
Nesouhlasím moc s: 4) Berete si půjčky – brát si půjčky na spotřební zbozí a pitomosti ano, ale proč si nevzít půjčku k investici, třeba do nemovitosti? Je zde množství příkladů jak dnes hodně úspěšní a bohatí lidé se dostali tam kde jsou i díky půjčce správně investované. Napadne mně třeba Kyiosaki
S narůstající konkurencí se logicky snižuje naděje na úspěch, nemá smysl se snažit uspět tam, kde je veliká konkurence!
Jenže každý nemůže podnikat. Systém potřebuje i ty zaměstnance, ty „pěšáky“, kteří pomáhají těm podnikatelům budovat jejich zisky, a potřebuje jich hodně, mnohem více než těch podnikatelů. Na tom stojí kapitalismus…kdyby všichni šli za svým snem a dali v práci výpověď, tento systém se zhroutí…a zavládne co? Anarchie? Nebo se vrátíme zpátky na stromy?…
On ten bezuzdný individualismus má své meze. Naštěstí byli, jsou a budou lidé, kterým vyhovuje být zaměstnanci. Jen by mohli občas trochu méně nadávat.
Samozřejmě, jsou různí lidé, které mají v životě různé priority. Tento článek je pro ty, kteří se chtějí někam posunout a podnikat a být úspěšný.