Pracovně ve Vilniusu

Asi před měsícem jsem dostal pozvání od mého obchodního partnera, abych přiletěl do Litvy. Spolupracujeme už asi půl roku a ještě jsme se nesetkali. A protože rád poznávám nová místa, tak jsem neváhal a nabídku přijal.

Letenka byla objednaná raz dva a hotel jsem měl booknutý.

Zvolil jsem cestu s přestupem ve Varšavě, což je asi vyšlo asi o 40% levněji, než přímý let. Let v pohodě, měl jsem vždy pro sebe obě sedadla, takže krásně rozvalenej celou cestu. Jídlo nestálo za nic, nějaký pokus o bagetu a salát v kari placce.

Na letišti už mě čekali a tak následovala cesta do hotelu. Vilnius nemá žádné metro, jezdí se tu nejvíce trolejbusy a hlavně taxíky. Cena taxi je hodně nízká, v přepočtu asi 10 Kč/km. To taxikáři asi vědí a proto všichni doporučují nechat si je zavolat z hotelu, jinak pokud si je jen tak stopnete na ulici, tak vás povozí okolo města a tudíž se cesta pěkně prodraží.

Hotel pěkný 4* evropského stylu, takže vana i umyvadlo na jaké jsme zvyklí, ne jak v Anglii, kde se člověk nejprve opaří a pak zmrazí. Na pokoji WiFi, takže mi nic nechybí:). Před hotelem je nějaké minináměstíčko s vejcem na sloupu:). Fotky dodám, jen co je dostanu z foťáku.

Ostatně architektura celého města je velmi zajímavá, protože se tu střetávají staré hnusné rozbořené domy s krásně opravenými stavbami hned vedle. Toto tu jde vidět všude, mezi lidmi, v obchodech v restauracích. Všude obrovský kontrast. Např. starý dům, který vypadá, že se z něj kousek sesune a v něm luxusní prodejna s oblečením, které třeba v Praze najdeme jedině v Pařížské ulici. Tady to nikdo neřeší.

První den večer následovala polopracovní večeře. K mé velké radosti se dostavil i TonyG, jeden z naprosté špičky mezi pokerovými hráči. Pár dní předtím, než jsem sem letěl, tak jsem říkal, že by bylo fajn se s ním sejít. Většina lidí ho zná hlavně kvůli jeho chování u pokerového stolu, ale je to velmi milý člověk a šikovný businessman. Večeře byla v luxusní francouzské restauraci. Jídlo naprosto perfektní, parádní 3cm medium steak a k tomu luxusní vínko.

Pokračování zase zítra… 🙂