Freelancer, nebo podnikatel?

Před pár týdny jsem četl výborný článek od Vojty Bednáře – Tragédie volnonožce. Tento článek vyvolal mnoho emocí, obzvláště právě u freelancerů, či jak se v ČR spíše vžilo konzultantů / expertů. Na tento článek následovaly některé další zde, či tady. Všechny názory mají v sobě kus pravdy a každý se na to dívá čistě ze svého úhlu pohledu. Já zde přináším ten svůj.

Před 10 roky jsem začínal jako freelancer. Býval jsem programátor. Ne nijak skvělý programátor, ale odváděl jsem dobrou práci a zákazníci byli spokojeni a předávali si reference dále a dále. Tak jsem se dostal až k zakázce na eshop + web pro mobilního operátora. V tu chvíli jsem pocítil, že pokud bych chtěl růst dále, tak bych potřeboval přijmout další lidi a začít budovat firmu. Bohužel jsem nevěděl jak na to. Tehdy před 5 roky jsem si účtoval 300-350 Kč na hodinu (nepočítám do toho mobilního operátora). Dělal jsem 10 hodin denně, ale jen necelá polovina byla fakturovatelná. Cítil jsem se nespokojený. Nedokázal jsem si dopřát dovolenou, protože jsem věděl, že když nebudu dělat, nebudu mít příjmy. Tak tak mi peníze stačily.

Práce mě bavila, ale cítil jsem na pozadí něco, co mi říkalo, že nechci aby můj příjem a pohodlí bylo závislé na tom, kolik pracuji. Nevěděl jsem ovšem jak se osvobodit. Měsíčně mi zbývalo pár tisíc a z toho se žádná pořádná investice udělat nedá. Stejně tak jsem si dostatečně nevěřil, abych dokázal zvyšovat svou hodinovku. A tak jsem pokračoval dál a dál, ráno jsem se budil mrzutý, ale vstal jsem, udělal jsem co bylo třeba. Nicméně mě to nenaplňovalo.

Celý tento můj příběh zkolaboval v roce 2011 (více v tomto podcastu), kdy má nespokojenost s freelancingem dospěla maxima a věděl jsem, že něco musím udělat. Vydělával jsem cca 30 tis. Kč, ale nic mi nezůstávalo. Neustále jsem musel hledat nové zákazníky, každý měsíc jsem začínal od nuly. Pokud bych nedělal, nic bych nevydělal. Měnil jsem čas za peníze. Stejně tak jako 99 % současných freelancerů. Trošku jsem začal závidět mým kamarádům, kteří tou dobou měli docela pěkné fleky ve firmách, kde si občas sice postěžovali, ale vydělávali 40-50 tis., měli měsíc dovolené, jistotu příjmu každý měsíc. Tou dobou jsem viděl pouze dvě cesty. Nechat se zaměstnat, nebo začít podnikat.

Dokonce jsem poslal životopis na místo Online Marketingového specialisty do ČSOB. Ozvali se mi druhý den, že skvěle na místo zapadám. Ale během rozhovoru s paní z HR jsem se vyděsil. Způsob jednání a vedení rozhovoru mě vyděsil a já si uvědomil, že zaměstnání pro mě rozhodně není. Rozhodl jsem se odletět do Austrálie. Tam jsem si urovnal věci v hlavě a dal podnikání ještě jednu šanci. Tentokrát ale pořádně a naplno. Po návratu jsem se plně věnoval budování AffilBoxu a budování osobní značky a konzultační činnosti.

Co se zde změnilo? Ta hlavní změna byla, že jsem dělal něco, co mě plně naplňovalo, bavilo a ráno jsem se těšil, co ten den udělám, komu pomůžu a jaké nové funkce přidáme. Co se ovšem nezměnilo byl můj příjem závislý na mé práci, protože jsem vše co jsem vydělal investoval do budování produktu. Do AffilBoxu jsem lil peníze, které jsem vydělal já bokem. Věřil jsem, že když dokážu vybudovat kvalitní produkt, tak nebudu muset měnit čas za peníze. Když pojedu na dovolenou, tak sice vypadne můj příjem z konzultačních činností, ovšem nevypadne příjem z produktu.

Stále jsem tak byl svým způsobem freelancer, ale uvědomil jsem si nutnost vytvoření příjmu nezávislého na mém čase. Zde je velmi důležitá jeho rekurentnost. Každý rok dostanu od zákazníků AffilBox za prodloužení licence 5.000 Kč. Pokud tedy bude produkt kvalitní a bude zákazníkům pomáhat v jejich podnikání, já mám každý měsíc zajištěno 416 Kč. To může u freelancera odpovídat hodinové mzdě. Pokud takových zákazníků naleznu 8, tak mám jeden volný den v měsíci. Pokud jich najdu 150, tak mám jeden volný měsíc v roce, kdy je můj příjem plně nahrazen produktem.

Toto je můj vzkaz všem freelancerům – Začněte pracovat na produktu, který nahradí váš příjem a vy tak každý měsíc nebudete začínat na nule! ( Tweetnout)

Každý si může dovolit věnovat 2h denně na budování produktu, který mu bude generovat příjem nezávislý na jeho čase. A hlavně opakovaně a neustále. (Pozor nezaměňovat s pasivním příjmem, ten neexistuje.) Toto vaše úsilí se vám během následujících několika let vrátí.

Toto vše lez stále dělat jako one-man show, nijak to nesouvisí s ponikáním a budováním firmy. To je úplně jiná liga. Osobně jsem začal budovat firmu až teprve letos v únoru. Po pár měsících mi dochází o čem to je. Co to znamená a jak je to náročné a současně jak úžasné. O tom, jak firmu buduji, jak si vybírám kolegy, na co kladu důraz a co jsou podle mě ty nejdůležitější pilíře úspěšné firmy až někdy jindy, protože je toho mnoho.

Pokud člověk nemá svůj příjem závislý na čase, který stráví před počítačem, nebo s klientem, tak se může věnovat tvoření nových produktů, nebo vylepšování těch stávajících. Místo úsilí směrem ven směřuje své úsilí směrem dovnitř. Nemusí již pracovat 10 hodin denně, ale může pracovat pouze tehdy, kdy se mu chce a kdy je jeho přínost nejefektivnější.

Za posledních 17 dní jsem pracoval celkem méně než 12 hodin. Během těchto 17 dní jsme v AffilBoxu měli rekordní měsíc a pokořili jsme další metu. Minulou sobotu jsem se oženil. Spustili jsme private beta verzi nového software SupportBox. A hlavně užil jsem si neskutečně krásné dny s přáteli a rodinou. Každý den mám pocit, že jsem na dovolené a užívám si života naplno. To vše díky tomu, že jsem začal budovat firmu a podnikání a nezačínám každý měsíc od nuly.

Mário Roženský
Věnuji se vývoji SaaS aplikace SupportBox a zlepšování zákaznické péče ve firmách. Posledních pár let jsem se věnoval popularizaci affiliate marketingu v Čechách. Napsal jsem knihu Jak na skvělou zákaznickou péči.
Komentáře
  1. Je potřeba si to uvědomit za včas tuto variantu, že ne vždy se musí dařit tak jak teď!

    Viz dva moje příklady:

    Před lety jsem napsala knížku pro e-shopy http://www.petramikulaskova.cz/2012/06/jak-jsem-psala-jako-spoluautorka-knizku. Stálo to neskutečně hodin, ale teď každý půl rok přijde vyúčtování z nakladatelství a pár tisíc přijde na účet již bez práce.

    A druhý aktuální příklad z tohoto týdne:

    Přijela k nám od partnera 8letá neteř na hlídání. Byla jsem schopna sotva vyřídit emaily. = příjem za tu dobu nula.

    Díky tomu, ale že prodávám svůj ebook pro e-shopy http://www.99tipu.cz, tak přišly čtyři objednávky a pár tisíc je z toho „hned“.

    Stačí tedy vytvořit nějaký produkt a i ten prodávat vedle svých hodinových konzultací. Ze začátku to jde hodně ztuha, ale co je hlavní, že to jde!

  2. Mário děkuji za velmi zajímavý článek a inspiraci v podnikání.
    Mám několikanásobnou zkušenost s podnikáním i s podnikáním jako freelancer. Jako zaměstnanec jsou pracoval jen asi rok po škole. Z mého pohledu je skoro jedno jestli mám firmu nebo jsem freelancer. Nejdůležitější je přístup k podnikání a k životu. Problém freelanceru je většinou v tom, že nechápou komplexní principy podnikání a neumí budovat nutné procesy pro podnikání na bází partnerství. Je to na delší povídání. Důležité je, si přiznat, že svět se mění a kdo chce uspět, musí se změnit taky. Pro mě a pro moje podnikání je velkou inspirací i výzvou více využívat Affilbox a další nástroje infopodnikání. Mário děkuji, že jste tyto produkty vytvořili a dali jste nové možnosti pro firmy i freelancery.

  3. Chodelka Peter napsal:

    Krajsie by som to sam nenapisal a 100%-ne suhlasim s kazdou vetou.

  4. Jarek Mikeš napsal:

    Souhlasím. Taky jsem začal firmu prakticky budovat až teď a konečně mi docházejí souvislosti. A je to paráda.

    Možná člověk musí k nějakým věcem prostě postupně uzrávat 🙂

  5. Michaela napsal:

    Krásný článek, Mário!
    Přeju mnoho štěstí do manželství i do podnikání! 🙂

  6. Daniel Nytra napsal:

    Hezky napsáno. Je důležité rozplánovat čas pro budování… a co je nejdůležitější? VYDRŽET!

  7. Peto napsal:

    Každý človek ale nemá na to aby dokázal riadiť podnik a organizovať si ľudí. Teoreticky človek môže byť aj freelancer a mať dostatok voľného času ide iba o to či dokáže efektívne spravovať peniaze čo zarobí.

  8. Michal napsal:

    Kurva (pardon) skvělej článek! Nahecoval mě, vystihl mou situaci, pomohl. Paráda. Díky a díky ještě jednou!

  9. Lukáš Chmela napsal:

    Freelanceři mají jednu obrovskou výhodu – nižší danění a dostupnost peněz pro osobní potřebu ve srovnání s majitelem firmy. Tento prvek bývá často neprávem opomíjený a přitom je poměrně podstatný… Co je na tom špatného být freelancer tedy živnostík? Versus co je tak extaktického na tom vlastnit firmu? Ručení pár korunama jako základní kapitál? I freelancer může mít fungující skupinu lidí, kteří utvoří firmu aniž by se formálně jako firma označovali…
    btw. takový Petr Vachler, který vlastní Kinobox nebo založil filmové ceny Český lev a další aktivity, je stále podle zde uváděného názvu freelancer byť mu patří dost významný a rozlehlý ateliér na Praze 3…

    • Lukáši, neklaď rovnítka do Freelancer = OSVČ a podnikání = firma. Freelancer je člověk co se nechává najímat na různé úkoly. Já nikdy OSVČ nebyl, od roku 2005 mám firmu a pár let jsem takto působil. Stejně tak lze vytvořit svkělé podnikání, které bude fugovat časově nezávisle na ŽL jako OSVČ.

  10. Lukáš Chmela napsal:

    dovětkem: Pro mě – freelancer=osvč a to z hlediska fakturace i právního základu. Když najímáme freelancery na určité činnosti tak je vztah firma- osoba/osvč, když najímáme firmu tak s.r.o./ a.s tak je vztah firma-firma… a firmu rozhodně freelancerem nenazýváme. Je možné, že jinde to mají jinak.

  11. Stanislav Puffler napsal:

    Kontroverzní téma trochu 🙂 Já jsem spokojenej jako freelancer, protože na mě nezávisí práce dalších lidí – občas ji pro ně mám a stačí mi je pronajmout taky jako freelancery za část zisku na projektu – díky paušálu pak neřeším, že polovinu výdělku z projektu dám někomu, kdo udělá část nebo klidně komplet a já to zastřeším jen komunikací, podporou, servisem, schůzkama se zákazníkem.

    K tomu nepotřebuju zakládat firmu, řešit složitější legislativu, rozsáhlejší účto, větší agendu kolem lidí – pač když odjedu na měsíc na dovolenou, tak právě ta „režie“ se sama neudělá a myslim, že jsem pak tak trochu zase zpátky u toho, že stejně musím udělat co je potřeba, jen tam bude víc té administrativy a méně toho co mě baví – což světe div se je právě programování, ecommerce, mravenčí práce na marketingu apod.

    Abych to srhnul, jsem freelancer, ale zároveň podnikatel. Tak to cítím a i to tak myslim funguje. Kromě příjmů z rutinní práce mám pár drobných projektů v affiliate, pár paušálních věcí kdy zákazníci automaticky platí třeba za standby support / hosting / pronájem něčeho apod. Kdybych se těmto věcem věnoval více, asi by více logicky i vydělávaly, ale mě baví to co dělám a ta vlna příjmů z affilu a pronájmů je fajn, ale asi ani nechci aby se z toho stal hlavní zdroj obživy – resp. mé práce (rozvoj obsahu pro affil, hledání lidí na pronájem apod.) Prostě mě to nebaví tolik, jen si na tom prakticky zkouším a ověřuji znalosti třeba z oblasti inboud marketingu, contentu, SEO apod. To, že to přinese pár tisíc měsíčně je k smíchu proti desítkám tisíc z práce, která je gró mého businessu.

    Mário, možná si měl zvednout právě hodinovku a když by to neprošlo (mě se to zatím daří – jsem na 450Kč/h a podle mě není problém prodat hodinu za tisíc), tak kalkulovat práci na hodinu za dvě hodiny (btw, celkem běžná praxe). A pokud si programoval, tak víš, že můžeš mít připravené moduly/pluginy/knihovny, které se točí a lidi ty funkcionality chtějí stále a jsou stále ochotni za ně platit – takže v kalkulaci projektu se objeví třeba jako 2-3 hodiny práce a fakticky s tím je pak práce na 20 minut. Je to imho hodně o pricingu, schopnosti dobře prodat svoji práci a svůj drahocenný čas. Tak, aby byl spokojenej zákazník i ty – WIN WIN.

    Jsem se nějak rozepsal, tak snad to někdo bude číst 🙂

    • Mário Roženský napsal:

      Stando, moc ti přeju jak to máš. Mě zase vyhovuje to, že když odjedu na dovolenou, tak to co ty nazýváš režií mi vydělává peníze. Firma funguje skvěle i beze mě, nemusím tam být a přesto přibývají noví klienti, ti jsou obsloužení a platby na účet tečou.

      To co jeden vidí jako problém, je pro druhého osvobozující. Každý jsme jiný a ani jedno není lepší, nebo horší 🙂

      Kdysi jsem to takto s tou hodinovkou dělal. Ale stále byl můj příjem přímoúměrný času, který jsem mu obětoval. A to jsem nechtěl.

Napsat komentář: Stanislav Puffler Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *