Jak jsem téměř zkrachoval: Lidi

Má třetí chyba jsou lidi. Pokud jste nečetli úvod a první a druhou chybu, tak se na ně vrhněte, před čtením tohoto článku. Uvedou vás do kontextu o čem to celé je.

Pokud se člověk rozhodne růst, tak má několik možností. Tou první je makat více. To jde ale pouze do určitého počtu hodin denně. A druhým limitujícím faktorem je znalost určitého oboru, nebo schopnosti, která je potřeba. Pokud se budu chtít stát expertem v jedné oblasti, tak už nebudu mít dost času stát se expertem v některé další.

Tou druhou možností je začít spolupracovat. Začít spolupracovat s dalšími lidmi a část práce delegovat na ně. Využívat silných stránek každého kolegy a spolupracovníka, aby projekty rostly a vše fungovalo.

Velmi věřím v to, že každý z nás má určitou silnou stránku a je v něčem nejlepší. A právě toto by měl ve svém životě dělat nejvíce. Velmi rád takovým lidem dávám prostor a velmi rád spolupracuji. Jsem týmový hráč a tak nějak ten tým okolo sebe k životu (a práci) potřebuji.

Začalo to už u projektu Virtuální affiliate manažer v rámci kterého poskytujeme služby affiliate manažera pro naše klienty za určitý fixní měsíční poplatek. Celou službu jsem navrhoval a připravoval ve spolupráci s jedním budoucím kolegou. Proškolil jsem ho, připravil jsem checklisty, návody, sepsal jsem manuály, vzorové e-maily a vše nachystal, aby bylo vše do startu připraveno.

V listopadu jsem uspořádal webinář, na kterém jsem tuto službu představil. Na webináři si služby VAM na rok dopředu předplatilo více než 20 zájemců a během necelých 2 hodin jsem tak utržil přes 600.000 Kč. Samozřejmě to jsou peníze na služby dopředu.

No a tím také měla odstartovat práce již před chvíli zmíněného kolegy, který se měl dle checklistů vrhnout do práce a jet jednoho klienta za druhým. Po týdnu se nic nedělo a nebral telefon. Mezi tím jsem část klientů vyřídil já sám, co jiného mi také zbylo. Následně po druhém týdnu nebyl dostupný, nemohl jsem ho sehnat a prý skončil v nemocnici. Ať už to bylo jakkoliv, tak to nebyl zrovna super začátek spolupráce, takže jsem ji ukončil.

Místo něj jsem rychle nalezl dva nové, jenže rychle je zaučit a dostat do plného výkonu zabralo moc času a energie, část věcí jsem zase dělal já. O měsíc později jsem i tuto spolupráci musel ukončit. Nakonec jsem nalezl čtvrtého kolegu pro tento projekt, který se rozjel. Všechny klienty jsme nastartovali. Vše na co byly checklisty, to dělal vzorně, ovšem když už vše bylo rozjeto a já po něm chtěl, aby použil invenci a posunul jejich provizní programy na vyšší úroveň, tak to ztroskotalo. Furt se mě na něco ptal a 3x týdně jsem s ním musel volat a vymýšlet mu, co by mohl udělat. Spolupráce opět ukončena.

Vše jsem si převzal pod svá křídla a nejen že mi to zabere tak polovinu času, než před tím s jinými lidmi, ale hlavně ty provizní programy poskočily, začaly růst a to násobně a já měl klid. Nemusel jsem nikomu vysvětlovat co má dělat, ptát se, proč to neudělal a také jsem samozřejmě ušetřil :).

A co jsem si z toho vzal za poučení? Celý projekt jsem připravil já. Vše jsem načrtl a hledal jsem člověka, co bude dané činnosti vykonávat. Nyní už vím, že musím hledat lidi, kteří daný projekt vezmou za svůj. Budou jej chtít udělat co nejlepší. Vezmou checklisty a vzorové e-maily a udělají je 5x tak dobré. Bude je to bavit a povedou projekt k lepším výsledkům.

Další zkouška následovala na začátku letošního roku. Jak jsem chtěl růst, tak jsem věděl, že budeme chystat spoustu nových webů, webinářů, squeeze stránek atd. Takže jsem hledal webaře. Člověka, co bude tyto stránky chystat, bude se starat o aktualizace WordPressu, bude doinstalovávat vhodné pluginy a bude převádět design od grafika do šablon.

Když jsem to oznámil na svém webu, ozval se mi jeden na první pohled šikovný člověk, co měl s něčím podobným zkušenosti a já jej přijal. Zbývaly asi dva měsíce do spuštění Affiliate Academy, na které jsem právě potřeboval všechny ty webové věci ponastavovat a zařídit. Takže ideální čas jej zaučit, ukázat mu, jak co děláme, sladit spolupráci a mít potom volné ruce na spuštění mého on-line kurzu.

Týden před spuštěním mi oznámil, že jde ke konkurenci. Srandou je, že o měsíc dříve mi říkal, že se rozhodl jít ke mně místo k nim. No a prej mu nabídli lepší platové podmínky, tak šel. Vtipné na tom je, že mi to oznámil 3 dny předtím, než jsme měli domluvenou schůzku, na které jsme měli nastavit % odměny z projektů na kterých měl pracovat.

Týden mě to štvalo. Byl jsem rozhozen, že potřebuji chystat materiály, točit videa a připravovat nástroje, které jsou součástí Affiliate Academy a místo toho budu muset vytvářet web, nahrávat obrázky a spoustu drobných věcí, které nejsou nijak složité, ale zbytečně to odvádí pozornost a nějaký ten čas to zabere.

Ne nadarmo se říká, “Když se jedny dveře zavřou, další dvoje se otevřou.” Podobně to bylo v tomto případě. Neměl jsem webaře a neměl jsem čas najít nového. Takže jsem vymyslel velmi šikovné řešení. Předtím to bylo tak, že grafik udělal design, ten webař nasadil na web a já to následně doplnil texty a doladil to.

Celý proces jsem otočil a zjednodušil. Na všech webech používám šablonu do WordPressu Mioweb. Je to ten nejjednodušší způsob, jak si vytvořit webové stránky, jaký znám. No a protože je to tak jednoduché, tak není problém, aby se to za jediný den naučil grafik a web vytvořil přímo on! Stejně musí dělat ikonky, pozadí, obrázky atd. Tak proč to rovnou nemůže i naklikat?

Celý proces dnes vypadá tak, že já připravím texty, které na stránce budou. Velmi nahrubo je vložím do stránek, zhruba do bloků, ve kterých texty budou. Obyčejný černý text na bílém pozadí. Poté to předám grafikovi a ten mi vrátí krásnou stránku, kde vše krásně ladí a je srozumitelné a ve skvělé grafice.

Je to jednoduché a žádného webaře nepotřebuji. Stačí mi šablona za pár tisíc. Ušetřené náklady za rok? Odhadem 250-300k Kč.

Spousta věcí se ve firmě dá automatizovat pomocí různých scriptů, nástrojů a aplikací. Třeba publikování příspěvků na sociálních sítích lze snadno automatizovat pomocí aplikace s názvem Edgar.

Různé reporty a upozornění zvládnou jednoduché scriptíky, které se spouští automaticky a vytvoří vám je programátor za pár stokorun a fungují vám roky. Stačí někoho poptat na Webtrhu, Fiverru, či jiné mikroslužbové aplikaci.

Ale zpět k těm lidem. Spoustu věcí si můžeme ulehčit, ale lidé budou stále potřeba. Pro mě je každý s kým spolupracuji investice, ne náklad. Tedy každý, kdo se snaží svůj projekt rozvíjet a posouvat kupředu.

Jaké jsem si vzal ponaučení? Předtím, než s někým začnu spolupracovat, tak si jej pořádně prověřím. Budu chtít, aby mi ukázal svůj zájem makat na daném projektu. A to hlavní. Nové projekty budu vyvíjet pouze s lidmi, se kterými spolupracuji dlouhodobě. Nebudu stavět projekt na lidech, které neznám dostatečně dobře a nevím, jak se zachovají až bude potřeba něco dělat.

Přečtěte si také ostatní díly této série:

Jak jsem téměř zkrachoval: Úvod
Jak jsem téměř zkrachoval: Finance
Jak jsem téměř zkrachoval: Mnoho rozdělaných projektů najednou
Jak jsem téměř zkrachoval: Lidi
Jak jsem téměř zkrachoval: Sledování, plánování, řízení

Mário Roženský

Poslední tři roky se zabývám popularizací affiliate marketingu v Čechách a vývojem SaaS aplikací. Napsal jsem knihu Jak prodat více díky Affiliate marketingu. Často také o affiliate přednáším a pořádám Affiliate školení. Pokud se raději vzděláváte on-line, tak jsem připravil Affiliate Academy.

Komentáře

  • Martina Havelková 26.01.2016 13:16

    Je to trochu smutné, ale je to ze života. Skoro to na mě udělalo dojem, že je nejlepší, si všechno udělat sám. Je to asi i tím, že každý se na to dívá ze svého pohledu, jak by to nejlépe udělal on. Ale optika druhých je jiná. Taky to na mě působí z článku tak, že odešel kvůli penězům. Nejlíp by bylo takového zaměstnance odměňovat v závislosti na jeho výsledcích a finančně jej zaiteresovat na projektu.

  • Martin 25.12.2015 10:30

    Jinak Mário, jestli chceš poradit dobrou konkurenční výhodu u zaměstnanců, tak jsem dělal ve firmě, kde majitelka chodila každý den, a vyzpovídala jak psycholog zaměstnance na 10 minut, každého. Prostě se ptala jak se má, jak mu to jde, jestli nechce s něčím pomoci, a nic mu nevnucovala.

    Věnovat zaměstnancům pozornost je nejlevnější způsob jak si zajistit jejich loajalitu. Velké firmy co mají prachy tohle nikdy nedělají, na zaměstnance kašlou a kupují si je. Pokud si je nechceš kupovat, tak bych se mrknul třeba po té možnosti, že by tě mohli mít rádi a rádi s tebou pracovali. To je často i lepší motivace než prachy a můžeš vymáčknout ze slabých lidí i docela dost…

  • Martin 24.12.2015 21:56

    Ona je to částečně otázka i peněz. Manýry, o kterých píšeš sleduji u svých známých, kteří třeba v Praze berou 30k Kč, u lidí jejichž platy jdou v rozmezí 70-100k Kč v Praze a IT už sleduji poměrně vysokou vyspělost, profesionalitu a drive.

    Chtít po trabantu, aby se držel na silnice za Ferrari je přinejmenším naivní. Chci tím říci Mário, že třeba ty jsi podnikatel, máš velký drive a schopnosti, ale ber i tu druhou stránku, a to je kolik vyděláváš (a do toho připočti i vzrůst hodnoty firmy, nejen příjmy). Ani dobří zaměstnanci nejsou levní.

    Mě třeba vždycky udivuje, jak majitelé firmy rádi říkají „ale vždyť já mám plat jenom xxx měsíčně“. To se ovšem nebaví o tom, že za 5 let svojí firmu prodají třeba za 10 mio. Kč, pak ten jejich plat je úplně ve výsledku jinde. Zaměstnanec dělá jenom za plat, nemá žádný kapitál, a proto ten jeho plat logicky musí být vyšší než jenom jeho výdaje.

    A schopní lidé dnes v Praze opravdu berou ke 100k Kč. Když to nedáš ty, tak to dá prostě někdo jiný. Nehledal bych problém v těch lidech, ale spíše v sobě, proč já nejsem schopný takové lidi zaplatit, a když je nedokážu zaplatit, jak to řešit. Ale to jsi přesně vyřešil, takže gratulace…

  • Jan Lesný 23.12.2015 23:38

    Co se týká lidí, také mám zkušenost jako odběratel (firma) služeb. Nedávno jsme odsouhlasili migraci na nový systém….AX2012. Nejdříve byla stanovena cena na 370 TCZK. Následně byl dodavatel odkoupen a lidi zůstali. Cena se vyhoupla na 750 TCZK. Lidi, co jsme znali vyhodili…noví neumí nic. Cena se vyšplhala na 1,5 MIO CZK. Lidi až na jejich majitele aa jednoho senior konzultanta jsou jak z Marsu. Ještě, že to nemusím platit ze svého :)

  • Petr 23.12.2015 18:35

    S lidmi je to někdy těžký a s tím závěrem se shoduji. Přibrat nováčky k běžícím projektům ať je člověk pozná a oni zase poznají projekt a kolektiv. Po poznání a získání důvěry je vzít na začínající projekty.

    Co se stalo s tím budoucím kolegou. Nemohl se účastnit projektu kvůli něčemu závažnému, když byl v nemocnici. Nebo se na to vykašlal a pak se shodou okolností dostal do nemocnice? Pokud nemohl na projektu dělat, protože se stala nějaká mimořádná událost, kterou nemohl ovlivnit, hned bych nad nim hůl nelámal.

  • Tomáš M 23.12.2015 12:09

    Ahoj Mário. Fajn článek, i celá tahle série je velmi přínosná a ne každý má na to veřejně si přiznat chyby o objektivně se ohlédnout. S „lidmi“ jsem dospěl do stejného bodu. Nikdy jsem příliš neřešil propracovanost přijímacích pohovorů – respektive jen na takové té základní úrovni. No.. ono to bohužel moc nefunguje, protože ve chvíli kdy si uvědomíš, že si přijal nesprávného člověka, seš o pár desítek/statisíců chudčí a co je horší, začínáš opět na zelené louce s novým člověkem. Pro mě zrovna nedávno aktuální téma a poučení k nezaplacení.

  • Daniel Gottwald 23.12.2015 11:42

    Mám podobnou zkušenost, jen z opačné strany. Když jsem spolupracoval s nějakou firmou (reálně jako zaměstnanec), tak se mi nedařilo uchopit to jako vlastní projekt. I když jsem měl volnost rozhodování, stejně jsem tak nějak vnímal, že bych to radši dělal jinak. Teprve když jsem odešel na volnou nohu, tak to poprvé vnímám jako svůj projekt a věnuji tomu ještě něco navíc. S tím se samozřejmě pojí větší zodpovědnost, protože nemůžu jen tak říct, že mě to nebaví a jít dělat něco jiného.

    Nicméně, díky Mário za takto otevřený přístup, držím palce, aby se už dařilo lépe.

Přidat komentář

* Nezapomeňte na povinné pole